Gandalfovo hlášení:
Na jaře 2021 našeho věku jsem s nelibostí zjistil, že Sauronova síla roste, a tak jsem si dal 15 a 85 dohromady (něco jako dvě a dvě), že se bude chtít prsten moci odkutálet na ruku zpátky svému pánovi… A nemýlil jsem se! Proto jsem vzkázal Frodovi, ať se dostaví 31.7. do Roklinky k Elrondovi a tam jsem dal 15 (vedoucích a praktikantů cca) a družinu 85 elfů, trpaslíků, hobbitů, Rohanů a gondorských dohromady a společně jsme vyrazili během 13 dnů vstříc Hoře osudu, kde jsme hodlali vhodit prstýnek do jámy lvové, pardon, do lávy žhavé!
Zprvu jsem tréninkem střelby, uzlů, morse a dalších užitečnin zkontroloval, zda jsou všichni připraveni na pouť. Domluvil jsem trpasličímu jedlíkovi Zbyňuellovi, ať nám nesežere zásoby na cestu na první zastávce a vyrazili jsme směr ledový štít Caradhras. Jenže kdo by čekal v létě plískanice, že jo? Tak jsme si přepočítali trasu na Morii. Tam se mi však do cesty postavil Balrog a pak mám pár dní okno, takže uvedu, jen co mám z doslechu.
Další den prý posmutnělou osiřelou družinu přijelo podpořit na jeden den vojsko krále Hasiče z Broumova, aby jim ukázalo nejnovější střelné zbraně atd. Leč muselo se dál! Dne 6.8. se družina rozdělila na dvě skupiny; ty větší unesl velitel Nazgúlů – čarodějný král Angmaru – ke Hvězdě a Koruně, ti menší šli po stopách a snažili se osvobodit své kamarády! Naštěstí Nazgúl neovládá umění buzoly, proto se po 25 km přiblížil opět k našemu táboru a zajaté skupince se ve známém terénu podařilo utéct zpět.
Další den pak Aragorn pasoval všechny členy společenstva do nových hodností podle odsloužených let a na počest mé ztráty (ó jak pozorné!) zapálil slavnostní oheň u kterého se prý zpívalo skoro do rozbřesku! V pondělí 9.8. král Theodén rozhodl, že se před nájezdy skřetů všichni ukryjí v Helmově Žlebu, kam ve středu 11.8. všichni dorazili a při cestě našli i mě! Tak jsme ještě zavítali za Stromovousem – vůdcem Entů, zda by nám nehelpnul, ale nevypadalo to, že bychom ho přesvědčili 🙁
Před blížícím se střetem se skřetem potrénovali své bojové schopnosti v rámci olympiády! O tom, že naše armáda má schopné a odvážné ženy svědčí celkové prvenství dvojice Kačka Térová, Bohdanka Kozurak! A to se večer před Olympiádou konala diskotéka, kde to všichni pěkně rozjeli!
Ve čtvrtek 12.8., tedy poslední den první části výpravy, ráno doputovaly posily v podobě elfů a dopoledne přišel předpokládaný drtivý útok skřetů! Ti postupně dobíjeli strategické pozice, avšak já jsem ještě narychlo sehnal pár Rohanů, s kterými jsem vtrhl do bitvy od lesa! A ze stejného směru dokráčel pomoci i Stromovous! Jaké to nečekané překvapení! Ten okamžik, to byla důležitá morální vzpruha! Od té chvíle se síly obrátily! Skřeti i s Nazgúlem prchli! Odpoledne jsem pak vyhlásil nejlepší bojovníky za uplynulých 13 dní a pro duševní osvěžení jsem jako odměnu za vyhranou bitvu svolil k večernímu promítání ve vytvořeném letním kině.
A za rok šup na pozice znovu! Prsten si stále předáváme z dlaně do dlaně jak horký brambor a už bychom se ho rádi nadobro zbavili…
Dovětek Zbyňuella:
Gandalfův sumář bych rád ještě doplnil o to, co v jeho poutavém vyprávění chybí…
Během celého tábora děti mohly plnit želváky, to jest sedmero úkolů, každý den mohly plnit pouze jednoho a celkově na to měly 10 dní. Mezi úkoly byste našli například: celý den vykročit levou, mluvit bez háčků a čárek, nosit na rukou ponožky, či kopírovat, co dělají vedoucí (hodně oblíbené 😀 ). Z celého tábora se nakonec podařilo 16 táborníkům dosáhnout titulu Superželvák za splnění všech úkolů! Odměnou jim byl popcorn a V.I.P. místo v letním kině, vzácná placka, extra body do přediskotékového marketu a baru, zmrzlinový pohár se vším možným a posezení s vedoucími. Všem patří uznalý potlesk, neboť úkoly nebyly jednoduché! Poklona patří i Čihimu, který sice nesplnil želváka SMS, ovšem jen kvůli chybě 15 minut před koncem, zatímco celý den poctivě mluvil bez háčků a čárek a přitom se nestyděl mluvit a vyprávěl jeden příběh za druhým! I Želváci nás budou doprovázet v roce 2022, tak trénujte 😉