Dva, tři dny deště a zbytek času „palermo, modroplech“ a polojasno, taková byla letošní první půlka srpna v Rabštejně nedaleko Chrudimi, pokud čte tyto řádky vášnivý kronikář přes počasí 🙂 A jak to víme? My tam byli! Slunili se, zašmoulili… A to v rámci prvního letního tábora uspořádaného spolkem Bude veget ve dnech 31.7. až 15.8.!
A jak viděl 15 dní ve šmoulí vesnici Taťka Šmoula?
„Po příchodu do vísky se šmoulata ubytovala, obhlédla si okolí a pak pokojně usnula ve svých šmoulohubkách. Ráno se hned po probuzení během první rozcvičky projevily vlohy jednotlivých šmoulat, podle nichž byla po snídani rozdělena do oddílů Kutilů, Siláků, Lenochů a Poetů. Možná, že si šmoulíci mysleli, že je čeká 15 bezstarostného šmoulování… Z mylných představ je vyvedl ještě tentýž večer Gargamel! Zjistil jsem od čtyřnohých lesních obyvatel, že čaroděj se nějak dostal ke šmorůvkám, z nichž se hned jal uvařiti lektvar podle receptu Magdaleny Zlomily Rettigové. Lektvar, po jehož požití by se ze šmoulů staly loutky, které by Gargamela bezvýhradně poslouchaly! Tomu jsme museli zamezit! Proto se šmoulata pod závojem noci vydala na dvoukilometrový noční výpad do Gargamelova hradu, kde mu odvážně po kouscích odebírala šmorůvky přímo z kotlíku! Naštěstí si Gargamel všiml jen, že mu mizí obsah kotlíku a že je jeho plán zničen, ovšem žádného šmoulu nezahlédl.
šmoulí rozřazování
V Gargamelově hradu
V dalších dnech nás do světniček zahnal déšť, proto jsme si dopřáli lenošení u kouzelné skříňky s pohyblivými obrázky a hráli hry v suchu pod bubnováním kapek. Ve středu jsme se vydali na šestnácti kilometrovou prochajdu po místních rozhlednách a lesích. V pátek se šmoulata probudila do vesnice, kde visely rampouchy na jídelně, vánoční ozdobičky na stromku u latrín a v jídelně byl postaven betlém. Nastal totiž šmoulí Štědrý den! Ale ani šmoulové neměli Vánoce na sněhu! Pro teploty nad 30 stupňů se však nelze divit. Dopoledne nás navštívily policejní složky, ale nikoli kvůli maléru, nýbrž nám ukázaly plno zajímavostí! A nastal sváteční večer! Šmoulové se „vyfikli“ a společně zasedli k štědrovečerní večeři. Když co to? Najednou si to do vesnice nakráčel Gargamel a zasedl, nepozván, rovnou k mému stolu a slavnostní tabuli! Všichni šmoulové seděli tiše jako zařezaní! Naštěstí se Gargamel nechal unést euforií z toho, že vypátral naší vesnici, a nevšiml si, že jsem mu do poháru přidal lektvar zapomnění! Po přípitku se Gargamel odpotácel pryč a pokud bychom ho nezavolali poslední den na usmířenou, už by se zřejmě neobjevil.
Hned den poté následoval šmoulí Silvestr i s parádním ohňostrojem! A také se šmoulí diskotékou! A s nóbl barem, se zkrášlovacím salonkem, fotokoutkem a také se speciální předvečeří – šmoulí kaší od našich šmoulů Kuchařů!
V další dnech šmoulata pokračovala v celotáborových hrách, které se započítávaly do boje o Pohár Mistrů Šmoulů (PMŠ); a byla to pasáž úniku Siláků na špici a následném dotahování Kutilů! Přitom v prvním týdnu každá hra zcela zahýbala pořadím a na prvním místě v celkové tabulce se ocitl alespoň jednou každý oddíl!
V úterý druhého týdne přišel na řadu druhý celodenní výlet. Mladší šmoulíci si užívali koupele na chrudimském koupališti, starší si užívali 27 km okolo Lichnice a Třemošnice. Navečer se pak všichni sešli u táboráku. Tedy u ohně, buřtů a skvělé hudební produkce kytarového dua….
Samozřejmě došlo ke konci tábora i na tradiční Šmoulympiádu, tedy závod, ve kterém musela šmoulata překonat mnoho překážek co nejrychleji, nejpřesněji a nejsprávněji.
Zkušeně si počínali letití táborníci Mára s Jančou (uprostřed), kteří uzmuli první místo (Janča běžela v jiné obuvi než na fotce 😉 ).
Druhé místo vybojovala dívčí posádka Bohdanka s Viky a o největší překvapení se postarala hlídka na třetím místě: Kuba s Fílou.
A díky nejlepšímu oddílovému průměru časů triumfovali v Šmoulympiádě Kutilové, čímž v poslední možný okamžik přeskočili Siláky a zvítězili v celotáborové hře! O tom, že se jedná o cenný úspěch, svědčí i výbuch radosti Kutilů, který propukl na závěrečném pátečním odpoledním vyhlašování, kterého se účastnil i Gargamel s nevinnou tváří a slibem, že už bude jen a jen hodný. Málokdo si všiml jiskry v jeho oku, ovšem, že to nejspíš nemyslel vážně, se potvrdilo záhy při vyhlašování! Přišla rychlá bouřka s černě zataženým nebem! Kdopak ji asi přivolal?! Vyhlášení tedy proběhlo v rychlém kvapíku a pak se všichni běželi schovat.
V sobotu jsme pak bez problémů (až na pár „stejskacích“ slziček) opustili šmoulí vesnici, neboť zásoby v sýpkách došly a každý se vydal hledat pouťovou svíčkovou k maminkám šmoulinkám. A do toho všem v uších znělo: Buď modrej, buď dobrej!“
P. S. Více fotek najdete na FB v jednotlivých albech.